Také to zbožňuji. Ani to nepotřebuje přimíchávat smích a potlesky.
July 2003
Monthly Archive
Thu 31 Jul 2003
Wed 30 Jul 2003
Mal by som sa zase vratit par slovami k profilu tohto weblogu, aby sa “nerozlial” ale neustale osciloval okolo zakladnej problematiky: lucidity.
Takze: nie je to weblog o mystike, o magii, channellingu, UFO, ani o psychodelickych tripoch ci podobnych veciach — co vsetko povazujem za hodne zmatene poznanie, aj ked obsahujuce mnoho zaujimavych ciastkovych technik a pozorovani.
Takisto nie je ani o nabozenstve, o vede, technike, psychologii ci psychiatrii ktore sice maju tu prednost, ze su systematicke vo svojom pristupe k svetu ci spolocnosti, snazia sa overovat to, co zistia, podla moznosti experimentalne — ale JEDINCOVI davaju velmi malu podporu, akonahle sa zacne pytat na viac, ako len na to, ze co ako funguje.
Niekde som cital, ze poznanie bez srdca vedie k utrpeniu srdce bez poznania vedie k zmatkom. Svata pravda… Preto tento blog sa nebude venovat ziadnej z uvedenych oblasti (ostatne, existuju na ne mracna www stranok), to vsak nevylucuje ze sa tu nevyskytnu odkazy na tieto oblasti. V skutocnosti tu ide o to, co umoznuje ujasnovat si (a pripadne popisat vhodne techniky) pre to, co umoznuje, aby clovek neprepadol ziadnemu takemu ciastkovemu uceniu, ale “vrastal” do svojho sucasneho, realneho zivota. Aby pred nim naj jednej strane neunikal, a aby na druhej strane sa nesnazil obracat druhych “na svoju vieru”. Oboje je v dnesnej (a asi v kazdej) dobe nedostatkovy tovar.
Tento weblog je o bdelosti v kazdej forme.
Aj ked nemam rad nabozenstva, predsa len sa na tomto blogu bude obvzvlastnej oblube tesit buddhizmus (osobitne zen pripadne jeho “zenoidne” formy).
O buddhizme sa traduje, ze neviedol nabozenske vojny. Pripisujem to hlavne tomu, ze mu vonkoncom neslo o to, spasit ludstvo, ani urobit cloveka lepsim, ani vybudovat lepsiu spolocnost. Islo mu o to, aby sa aspon niektori ludia podivali s otvorenymi ocami na seba a svoj zivot. Bez predsudkov — A BEZ NADEJE…A TIEZ BEZ STRACHU. A co je strasne dolezite, ako snad prvy k tomuto poskytuol systematicke postupy. Doslova navody, technicke postupy.
Buddhizmus — ak odhliadneme od upadkovych ci ludovych foriem — v skutocnosti nepredstavuje nabozenske zmyslanie, ale TECHNICKE zmyslanie. Nejde mu o prosby ci obetovanie bohom (myslim, ze nie som daleko od pravdy, ak poviem, ze sa na nich diva ako na osobitnu zoologicku skupina, nic viac), vie ze tymto nic zaujimave nedosiahne: ide mu o systematicky postup, o TECHNICKY postup na vyslobodenie sa z utrpenia. A vyzera to tak, ze ako jeden z predstupnov tohto ciela je prave bdelost.
Osobne si myslim, ze buddhizmus je predchodcom technickeho myslenia a logicky patri do nasho veku vedy a techniky. Len to este celkom nechapeme:-)))
Post scriptum 1:
Ostatne, titul Buddha sa casto preklada ako “Osvieteny” — ale omnoho priliehavejsi preklad je Prebudeny.
Post scriptum 2:
Mimochodom, v mnoho sa mi zda kompadibilnym s tymito strankami i taoizmus, len o nom zial viem este menej, ako o buddhizme.
Tue 29 Jul 2003
… Jestlize nechas svou mysl volne bezet, zastavi se tam, kam dobehla; proto prvni faze cviceni spociva ve schopnosti ji pokazde vratit zpet, aby nezustala na libovolnem miste. Uderis -li mecem a tva mysl setrva u mista, kam jsi uderil, toto uceni te primeje vratit ji zpatky k sobe.
Na pokrocile urovni je cilem ponechat mysl, aby se svobodne vydavala tam, kam chce. Mysl muzes takto uvolnit pote, cos ji natolik vycvicil, aby se nikde nezastavovala a nesetrvavala tam, ani kdyz ji osvobodis.
Ztelesnovat svobodnou mysl znamena, ze dokud pouzivas svoji mysl tak, aby se uvolnovala i svazovala zaroven a neustale se vracela zpatky, nejsi sam svobodny ani nezavisly. Mysl, ktera se po uvolneni nikde nezastavuje a nesetrvava, je svobodna.
Ztelesnujes-li tuto svobodnou mysl, muzes jednat nezavisle. Dokud se drzis ohlavky, nejsi nezavisly. I psi a kocky by se meli chovat bez voditka. Psy a kocky nelze nalezite vychovat, drzime-li je neustale uvazane.
.
.
.
Lide, kterym se jiz s uspechem podarilo ovladnoust svoji mysl, jiz neocistuji sve telesne, slovni a duchovni zpusoby jednani: zustavaji ciste, i kdyz se smisi se svetskym prachem. Trebaze cely den neco konaji, zustavaji nepohnuti, stejne jako mesicem odrazenym na vodni hladine nepohnou ani tisice a desetitisice vln.
Jagju Munenori: Kniha rodinnych tradic valecneho umeni str. 111
Ked tak zvazujem, najlepsie a najvystiznejsie je popisana bdela mysel, ako si ju predstavujem, v zenovych historkach a v budo historkach.
Ale stale mi vychadza, ze pocitatocnym krokom je, dosiahnut, aby sa mysel neustale “vracala k nohe”, ako poslusny psicek…
A rovnako dolezita je poziadavka, aby nezotrvavala na mieste, ci uz v bludnom mysleni, alebo “tam, kde udrel mec”
Mon 28 Jul 2003
Májá je nepochopitelná. Jednou Nárada zapřísahal Višnua, Pána vesmíru: “Pane, vyjev mi svou máju, o které se říká, že dělá nemožné možným.”Višnu kývnul na souhlas a jednoho dne vyzval Náradu s tím, že se vydají na cestu a s úsměvem řekl: “Pojď, splním ti tvé přání.” Jeho úsměv však byl záhadný.
Když opustili příjemný chládek chýše, přišli brzy do pusté krajiny, rozpálené nemilosrdným žárem slunce. Když ušli kus cesty, Pán pocítil žízeň a únavu. Posadil se a požádal Náradu, že cítí velikou žízeň, aby mu odněkud přinesl trochu vody. Nárada okamžitě odešel hledat vodu. Nikde ji však nemohl nalézt, a tak šel dál a dál, až v dálce uviděl řeku. Když k ní přišel, spatřil tam okouzlující mladou dívku a její krása ho okamžitě zaujala. Když se k ní blížil, dívka se k němu obrátila a promluvila na něho nejsladším tónem a slovy, a co se nestalo - oba se do sebe naráz zamilovali. Po několika dnech se sní Nárada oženil a usadil se jako hospodář. Během doby mu porodila několik dětí, a tak žili šťastně. Jednou však v kraji vypukl zhoubný mor a smrt si začala vybírat krutou daň. Nárada navrhl opustit místo, kde žili, a pokusit se žít někde jinde. Jeho žena s tím souhlasila. Vydali se na cestu se svými dětmi, které vedli za ruce. Jak došli k řece, zvedla se najednou mohutná povodeň a divoké vlny jim vyrvávaly jedno dítě za druhým, a nakonec utonula i Náradova manželka. Přemožen žalem usedl na břehu na skalisko, kam se doplazil a v zoufalství se rozplakal. Právě tehdy se objevil před ním Pán, který se ho zeptal: “Nárado, kde máš tu vodu? A proč pláčeš?” Pohled Pána probudil Náradu - a všemu porozuměl. Zvolal: “Ó Pane, přijmi mou poslušnost a úctu k Tobě a hold Tvé podivuhodné máji!”
Prevzatoe zo stranky “Mystika a astrologie”
Caro tejto milej historky je v tom, ze presne vystihuje mechanizmus fungovania maje — je to nieco ako Brownov pohyb.
A podobne funguje i mysel: najlepsie to vidno pocas meditacie, alebo pri snahe zostat cez den bdelym. Jedna myslienka sa odraza od druhe, niekedy to ide jednym smerom, niekedy ani nesuvisia, a je to taky nikam neveduci a nikde nekonciaci kolobeh…
A este jedna vec sa mi vidi dolezita na tejto historke: vsetko zacalo tym, ze Narada isiel pre vodu…. ale nikdy sa nedostal k tomu, aby ju doniesol. Vacsionou a vacsina z nas rovnako bludime zivotom: vyberieme sa niekam, ale to, co “rieka zivota” prinasa nas postupne odvedie od ciela niekam uplne inde… A to iste, ked sa pokusame koncentrova…
Niekedy mam podozrenie, ze fungovanie sveta a fungovanie mysle (a nasledne, cely nas zivot) su dve stranky jednej a tej istej mince. Podobnost oboch procesov je uplne prizracna…
Thu 24 Jul 2003
Jeden z dovodov, preco som usudil, ze bdelost a snaha o nu je tak dolezita je ze som vlastne musel rezignovat na to, ze sa v tomto zivote dozviem nieco relevantne o Existencii — ci uz seba alebo okoliteho sveta.
Samozrejme, kazdeho napadne ze Veda… Nuz veda, to je v zaklade sada matematickych aplikacii vhodne i nevhodne interpretovanych, sada modelov, pomocou ktorych sa nieco snazime vysvetlit, pricom hned od zaciatku vieme, ze su to len modely ktore mozno zajtra nahradime inymi modelmi.
Vlastne poznanie …. je vyraznym sposobom deformovane klammi a predsudkami. Vid psychologicke klamy.
Ezotericke nauky … vyplody mozgov tazko rozlisujucich realitu od svojich snov a predsudkov. Sem patri aj vacsina “meditacii”
Tradicia… uz mozno ani neexistuje.
Jedina istota je, ze prave teraz bdiem….
Aj ked…. slova cinskeho basnika (rad by som vedel kto to bol):
Dnes v noci sa mi snivalo, ze som motyl,
a teraz neviem, ci som clovek, ktoremu sa snivalo, ze je motyl
alebo motyl, ktoremu sa sniva, ze je clovek.
Wed 23 Jul 2003
Polštář nade dveřmi
Slavný šermíř zkoušel své tři syny. Nad závěs, který zakrýval vchod do pokoje, položil polštář, který musel spadnout, jakmile někdo vstoupil.
Zavolal své tři syny jednoho po druhém. Nejstarší si všiml polštáře, jakmile se přiblížil ke dveřím, sundal jej a dal v pokoji na místo. Druhý syn se dotkl závěsu, zachytil padající polštář a pak jej opatrně položil na jeho místo nad závěs. Třetí syn rychle vstoupil a polštář mu spadl rovnou na krk.
Rozsekl však polštář mečem ve dví dříve, než se dotkl podlahy.
Otec pochváli nejstaršího syna a daroval mu krásný meč. Druhému řekl, že se musí ještě hodně učit. Třetího přísně pokáral řka, že dělá rodině hanbu.
Táto historka hovorí ešte o omnoho dôležitejšej veci, ako je len bdelá mysel. Z mojho pohladu najstarsi syn okrem bdelosti osvedcil dve dolezite veci:
1. zareagoval nie az vtedy, ked sa nieco stalo, ale este PREDTYM, ako sa nieco stalo. T.j. preempcia.
2. zareagival na urcitu NEPRAVIDELNOST v chode veci, alebo presnejsie v ráde vecí: predsa len poduska nad dverami nepatri do obvykleho radu veci. T.j. nielen pasivne vnimal veci okolo seba, ale vnimal naviac aj na ODCHYLKY V RADE VECI!
A ako bonus tejto historky vidim nasledovne: PORUSENIE RADU VECI, ktore spozoroval nielenze prenho sluzilo ako indikacia nebezpecenstva, ktoremu vdaka tejto pozornosti PREDISIEL, ale naviac UVIEDOL VECI DO SPRAVNEHO RADU, tak, ako maju byt!!!
Teda presny opak toho, ako bezne clovek uvazuje. Kdesi som cital pekny sociologicky pokus: na frekventovanu cestu polozili doprostred cesty staru pneumatiku, tak aby prekazala doprave. Vodici ju obchadzali, nadavali, ale az po pol hodine sa nasiel niekto, kto zastavil auto, vystupil z neho a tuto pneumatiku odstranil… Neviem, ci by som to bol ja, keby sa mi to stalo…:-(
Toto by som uz ani nenazval bdelostou, ale dokonca “metabdelostou”. To uz je mozno i viac, ako mal na mysli Meyrink!
P.S. 10.8.2010: Nadvazujúci článok
Tue 22 Jul 2003
Ked clovek uvazuje o bdelosti, ma tendenciu ju asiociovat so stuhnutostou mysle. To urcite nie je spravne. Problem je v tom, ze v beznom zivote zrejme vsetci inklinujeme k onej stuhnutej mysli. Jedine, co som zatial stretol, co umoznuje ju rozhybat je prave aikido.
Takuanove vystizne slova na tuto temu (Takuan Soho: Cesta zenu, cesta mece):
Správná mysl nezůstává na jednom místě. Je to mysl, která se rozprostírá celým tělem i duší.
Zmatená mysl o něčem hloubá a přitom je jakoby zmrazena na jednom místě. Zmrazí-li se Správná mysl a usadí-li se na jednom místě, stane se z ní Zmatená mysl. Ztratíte-li Správnomu mysl, ztratíte schopnost správně reagovat na jakýkoli podnět. Je proto dôležité si správnou mysl udržet. Správná mysl, která nestetrvává na jednom místě je jako voda. Zmatená mysl je jako led.
…
Rozpustí -li se mysl a použije-li se jako voda, která se rozlije celým tělem, môlžeme ji poslat kamkoli bude ona sama chtít. To je správná mysl.
Sun 20 Jul 2003
Co ma mozno najviac prekvapuje, je — hovorim to na zaklade vlastnej skusenosti, nielen toho, co som cital — ze pravdepodobne HLAVNOU prekazkou bdelosti (okrem ZVYKU nebyt bdely) je STRACH BYT BDELYM. Ze vlastne v hlbke duse clovek NECHCE BYT BDELY. To potom vedie mysel k tomu, aby bludila a hladala cokolvek, len aby nebola tu a teraz.
Preco to je, neviem. Skoro mam podozrenie, ze to ma TRANSPERSONALNE dovody. Rozhodne vo svojom zivote nevidim privela dovodov, pre ktore by som nemal chciet byt v pritomnosti. Tu a teraz. A predsa nechcem, a musim na tom PRACOVAT, aby som bol…
Rozhodne to vyzera tak, ze v nas vsetkych je akysi hlboky, nedefinovatelny a neuchopitelny strach. Pochadzajuci od nepamatnych dob…
Sun 20 Jul 2003
Nasiel som zaujimavu stranku, kde su dobre (a hlavne strucne a prehladne) vysvetlene psychologicke pojmy. Napodiv, patria salezianom, ktori — nech si uz o Cirkvi myslim cokolvek — patria medzi uzitocne spolocenstva. Apon ten dojem som kedysi davno ziskal, ked som cital zivot dona Bosca.
Tieto odkazy tu pridavam, lebo zrejme v buducnosti na tomto blogu budem pouzivat tuto terminologiu.
Thu 17 Jul 2003
Cítal som – v podstate nie veľmi vydareny — clanok G . Sorosa o USA a otvorenej spolocnosti.
Aj ked, ako hovorim, nie velmi vydareny, predsa mi len pripomenul omnoho dolezitejsiu vec: totiz, ktoru politicku koncepciu pokladam za kompatibilnu s koncepciou lucidnej mysle. A odpoved je tu hned: je to koncept otvorenej spolocnosti od Karla R. Poppera.
Pravda, hned na zaciatku je tu otazka, ci take nieco, ako koncepcia spolocnosti je relevantna z hladiska bdelej mysle a snah o nu.
Jedine ucenie, o ktorom viem, ze poskytuje systematicke prostriedky pre „Prebudenie“ (vsade inde je to podla mna len spontanny, nezamyslany a vedlajsi efekt), buddhizmus, povazoval tieto otazky za druhorade.
Na jednej strane je to pochopitelne – z pohladu cloveka, usilujuceho sa o individualne prebudenie je otazka usporiadania spolocnosti uplne ireleventna. Nie nadarmo sa traduje ze buddhizmus neviedol nabozenske vojny, dokonca cisar Asoka, potom, ako sa stal buddhistom, zastavil svoje vyboje a sustredil sa na rozumne usporiadanie zivota vo svojej risi.
Na druhej strane to vsak malo ten dopad, ze vsade v Azii, kde sa buddhizmus stretol s vybojnym islamom bol vytlaceny a dokonca v samotnej Indii – Buddhovom rodisku – bol vytlaceny tiez nie holubicim hinduizmom.
Takze vo svetle toho, co vidim okolo seba (ako sme konfrontovani agresivnymi a zaslepenymi fanatickymi bojovnikmi za cokolvek) sa mi javi tento nezaujem buddhizmu o spolocenske dianie ako jeho vazny handicap a mohol by mozno casom byt pricinou jeho konca. Buddhizmus sice pre tento svoj nezaujem ma svoje zdovodnenie (zdovodnenie je v podstate to, ze takymito \’hlupostami\’ sa netreba zahadzovat a treba sustredit vsetko svoje usilie na Prebudenie, beztak na to nemame nadbytok casu, lebo zivot je prilis kratky), to vsak nic nemeni na tom, ze vo svetskych zalezitostiach taha za kratsi koniec. A moye vzniknut situacia, ze nikde na Zemeguli nebude mozne praktikovat bdelost.